spolupracující organizace

  

 

 

Ozdravná opatření- opatření ke snížení škodliviny v ovzduší

OZDRAVNÁ OPATŘENÍ VEDOUCÍ KE SNÍŽENÍ PRAŠNÝCH ČÁSTIC V OVZDUŠÍ
Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10
Imisní zátěž suspendovanými částicemi představuje spolu s troposférickým ozónem největší problém z hlediska kvality ovzduší v celé ČR. V případě suspendovaných částic vyvstává problém jak s primárními emisemi, tak se sekundárními vznikajícími nukleací z plynných prekurzorů. V neposlední řadě musí být v případě částic započtena i resuspenze již jednou usazených částic.
Negativní vliv částic na zdraví obyvatelstva se odvíjí od jejich aerodynamického průměru (menší částice se dostanou dále do organismu a mohou tedy více škodit), dále od jejich fyzikálních vlastností (tvar – možnost dráždění sliznic, povrch – míra adsorpce) a v neposlední řadě od jejich chemického složení (těžké kovy, PAH, alergeny).
Imisní limity se vztahují k velikostní frakci PM10. Imisní limit pro PM2,5 by měl být do legislativy ČR zakomponován v roce 2010. Z hlediska chemického složení se ještě odvíjí imisní limit pro Pb, cílové imisní limity pro Ni, As, Cd a B(a)P coby zástupce PAH.

Ke snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 je navrhováno 5 základních opatření:

1.1. Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů
1.2. Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním
1.3. Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti
1.4. Vzdělávání a ekologické povědomí
1.5. Imisní monitoring

Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů

Z emisní analýzy vyplývá, že majoritním zdrojem TZL v kraji Vysočina i v zájmové oblasti je doprava. V kraji a tedy z pozaďového hlediska jsou pak významné malé zdroje (domácnosti), v zájmové oblasti tedy z lokálního hlediska jsou významné zdroje REZZO1 jak ukazuje Obr. 21.


Redukční potenciál ke snižování emisí TZL z dopravy není příliš velký vzhledem k vysokému počtu tranzitní dopravy (zejména D1), který je z hlediska KÚ či obcí téměř neřešitelný. Záměr je tedy zatraktivnění veřejné dopravy za účelem snížení intenzity individuální automobilové dopravy. Dále pak je nutné co nejvíce potlačit resuspenzi způsobenou právě dopravou. K tomu účelu slouží zejména zpevnění povrchu a okrajů vozovek a jejich pravidelné čištění.
Z hlediska malých zdrojů je potřeba zaměřit se především na dosud neplynofikované oblasti. Dále je třeba při plánování, opravách či restrukturalizacích CZT co nejvíce zapojit průmyslové odpadní teplo, optimalizovat sítě, aby nedocházelo k velkým ztrátám a snažit se co nejvíce zvýhodnit právě tento systém.
V případě velkých stacionárních zdrojů dochází v posledních letech k významnému zlepšení vlivem nových technologií. Důležité je dbát dále na využívání moderních technologií, kontrola dodržování pravidel a optimalizace využívání zdrojů. Vzhledem k probíhající hospodářské recesi je však obtížné odhadnout vývoj jak produkce zdrojů (a tedy i jejich emise), tak možnost v této době investovat do nových technologií.

K opatření 1.1. jsou navrhována tato podopatření:
1.1.1. Rozvoj environmentálně příznivé energetické
1.1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých látek
1.1.3. Ekologizace dopravy
1.1.4. Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů
1.1.5. Zvýšení plynulosti silniční dopravy
1.1.6. Omezení emisí z vybraných zdrojů za nepříznivých podmínek

Podopatření 1.1.1. Rozvoj environmentálně příznivé infrastruktury zahrnuje následující typy akcí:
 rozvoj stávajících sítí CZT,
 budování nových systémů CZT,
 optimalizace vytápění,
 využívání stávajícího průmyslového odpadního tepla.

 Podopatření 1.1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek zahrnuje následující typy akcí:
 ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí,
 tepelně energetická sanace budov,
 instalace odlučovačů pevných částic v zařízeních na spalování pevných paliv,
 prachové filtry v CZT,
 optimalizace mechanických zařízení (Průmysl),
 zapracování ekologických aspektů do právních předpisů v oblasti projektování/plánování, výběrových řízení a realizace stavebních projektů
 ekologizace dalších zdrojů emisí.
 

Podopatření 1.1.3. Ekologizace dopravy zahrnuje následující typy akcí:
 obměna vozidlového parku v majetku měst a obcí,
 obměna vozidlového parku městské hromadné dopravy,
 iniciativy v oblasti úspor paliva,
 prosazování rozvoje distribuční sítě alternativních pohonných hmot (zemní plyn, elektřina,...),
 vestavba filtrů pevných částic (těžká užitková vozidla),
 podpora pěšího a cyklistického provozu
 ekologizace stávajících vozidel městské hromadné dopravy.
 

Akce operativní kontrola emisních parametrů vozidel, finanční podpora při obnově vozového parku, podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem, podpora dodatečných technických opatření u vozidel, rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, vyšší využití kapacity vozidel IAD, hromadná doprava o nízké kapacitě řízená poptávkou jsou podrobněji rozvedeny v samostatné kapitole 4.6 věnované dopravě. Do roku 2012 je rovněž plánována částečná plynofikace autobusů MHD v Jihlavě.


 

 

 Opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním

Již jednou suspendované částice mohou vlivem proudění znovu resuspendovat do ovzduší (viz. kapitola 3.2.5). Za účelem snížení těchto re-emisí je nutné usazené částice odstraňovat. Tato opatření mají návaznost především na sektor dopravy a zemědělství.

K opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním jsou navrhována tato podopatření:
1.2.1. čištění povrchu komunikací,
1.2.2. odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí,
1.2.3. omezení sekundární prašnosti v zemědělství.


Podopatření 1.2.1. Čištění povrchu komunikací zahrnuje následující typy akcí:
 pravidelné čištění vozovek,
 důkladné vyčištění vozovek a chodníků po zimní sezóně,
 optimalizace posypového managementu.

V rámci tohoto podopatření lze využít obecně prospěšné práce, jako alternativní tresty za málo nebezpečné trestné činy a přestupky. Výhoda je, že je možné si tuto činnost nasměrovat tam, kde to obec potřebuje. Poslední dobou je tato činnost čím dál více využívána, jelikož náklady jsou velmi nízké.
 

Podopatření 1.2.2. Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí zahrnuje následující typy akcí:
 zpevňování a čištění povrchů v areálech,
 organizační opatření na hranicích areálů a v jejich okolí,
 snižování re-emise z průmyslových zdrojů (včetně povrchových dolů a zařízení na zpracování štěrku),
 Snižování re-emise ze stavebnictví.

V rámci tohoto podopatření lze využít obecně prospěšné práce, jako alternativní tresty za málo nebezpečné trestné činy a přestupky. Výhoda je, že je možné si tuto činnost nasměrovat tam, kde to obec potřebuje. Poslední dobou je tato činnost čím dál více využívána, jelikož náklady jsou velmi nízké.

Podopatření 1.2.3. Omezení sekundární prašnosti v zemědělství zahrnuje následující typy akcí:
 snižování re-emise v zemědělství,
 zazelenění ploch černého úhoru a nevyužívaných ploch jako prevence větrné eroze ,
 podpora zakládání mezí a výsadby křovin jako prevence proti větrné erozi,
 podpora zemědělských strojů vybavených zařízeními k omezení zviřování prachu,
 ochrana a rozšíření přirozené schopnosti lesa a půdy k zachycování škodlivin.
 

Opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti

Nejvyšší koncentrace PM v ovzduší, pocházejících z dopravy, se vyskytují v blízkosti významnějších liniových zdrojů (viz. kapitola 3.2.2). Navíc výfukové plyny obsahují zejména jemnější (škodlivější) frakci PM2,5. Je tedy velmi účelné, aby byly případě významných liniových zdrojů v obydlených částech obcí postaveny obchvaty mimo obydlenou oblast, popř. aby byl průjezd obydlenými částmi obce co nejvíce plynulý.

K opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti jsou navrhována tato podopatření:
1.3.1. budování obchvatů měst, obcí a obydlených území,
1.3.2. omezení automobilové dopravy v centrech měst,
1.3.3. podpora rozvoje městské hromadné dopravy
1.3.4. úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním)

Podopatření 1.3.1. Budování obchvatů měst, obcí a obydlených území


Podopatření 1.3.2. Omezení automobilové dopravy v centrech měst zahrnuje následující typy akcí:
 úplný zákaz vjezdu,
 selektivní zákaz vjezdu,
 mýtné v městech,
 rychlostní omezení,
 dopravní management pro optimální využívání stávající infrastruktury,
 parkovací politika (včetně budování krytých / podzemních garáží a související telematiky).
 


Akce částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst, zavedení zón snížené rychlosti, placený vjezd do určitých částí měst, parkovací politika či optimalizace řízení dopravy jsou podrobněji rozvedeny v samostatné kapitole 4.6 věnované dopravě.


Podopatření 1.3.3. Rozvoj městské hromadné dopravy zahrnuje následující typy akcí:
 Zatraktivnění a rozšiřování sítě železniční a příměstské dopravy
 

 Akce finanční podpora hromadné dopravy a rozvoj kvality hromadné osobní dopravy jsou podrobněji rozvedeny v samostatné kapitole 4.6 věnované dopravě.


Podopatření 1.3.4. Úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním) zahrnuje následující typy akcí:
 zatravňování odkrytých ploch za účelem zamezení re-emise,
 vytváření ploch s vyloučením/omezením dopravy v městských centrech/aglomeracích,
 vysazování zeleně fungujících jako prachový filtr v zónách s vysokou intenzitou dopravy.
 

Akce zavedení environmentálních zón je podrobněji rozvedena v samostatné kapitole 4.6 věnované dopravě.

Opatření 1.4: Vzdělávání a ekologické povědomí

V případě domácností (malých zdrojů) je téměř nemožné regulovat nebo dohlížet na spalovaná paliva popř. technologie spalování (viz. kapitola 3.2.4). Přitom právě tyto malé zdroje emitují v kraji Vysočina zhruba 1,5 násobek množství TZL než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady a významně tak ovlivňují pozaďové koncentrace kraje a tedy i koncentrace v zájmové oblasti. Ke snížení emisí TZL v tomto sektoru musí přispět zejména vzdělávání v oblasti vztahu k životnímu prostředí podpořenému např. ambulantními měřeními, stanovením zdravotních rizik či výstavami / přednáškami odborníků v oboru.


K opatření 1.4: Vzdělávání a ekologické povědomí jsou navrhována tato podopatření:
1.4.1. podpora úspory energií v domácnostech,
1.4.2. vzdělávání a informovanost obyvatelstva.

 

Podopatření 1.4.1. podpora úspory energií v domácnostech zahrnuje následující typy akcí:
 tepelná čerpadla pro domácnosti,
 realizace potenciálu úspor elektřiny v domácnostech a v sektoru služeb,
 opatření pro oblast "vytápění domů".


 

Podopatření 1.4.2. vzdělávání a informovanost obyvatelstva zahrnuje následující typy akcí:
 osvěta obyvatelstva ohledně ekologického vytápění a poradenství při koupi ekologických zařízení,
 vzdělávání v oblasti mobility,
 vzdělávání a informovanost obyvatel o kvalitě ovzduší.
 

Akce poskytování informací, výchova a osvěta, posuzování vlivů na životní prostředí či podpora vývoje modelových nástrojů jsou podrobněji rozvedeny v samostatné kapitole 4.6 věnované dopravě.
Opatření 1.5: Imisní monitoring
Toto opatření by mělo sloužit zejména k analýze, zda je na území zóny měřeno vše dle legislativních požadavků, zda nejsou v některých místech zóny „hluchá místa“, dále pak k vyhodnocení přijatých opatření, proměření oblastí s nedostatečným pokrytím státní sítě IM či jako doplňková část vzdělávacích opatření. Současně by mělo být imisní měření doplněno meteorologickým, aby mohla být data správně analyzována.

K opatření 1.5: Imisní monitoring jsou navrhována tato podopatření:
1.5.1. optimalizace sítě imisního monitoringu, ambulantní měření
 

Za prioritní konkrétní akce jsou považovány následující:
a) Zajistit v zájmovém území akreditované měření imisního monitoringu
b) Zajistit v zájmovém území meteorologickou stanici (důležité k posuzování imisní situace, viz. Emisní a imisní analýza)